Vyhledávání


Čtení na prázdniny

30.06.2014 21:30

Dnešní děti jsou zasaženy tzv. "DIGITÁLNÍ DEMENCÍ"

Týdeník INSTINKT z 10. července 2014, text: Linda Kholová, JUDr. Pavel Zacha

 

VÝCHOVA

Jen občas se podařilo v tak široké a důležité oblasti pro lidstvo vytvořit  jasně vyhraněné a ostře strukturované protipóly.

Na jedné straně jsou takzvaně „volně, přirozeně, klasicky, svobodně… vychovávané děti.“ A aby se zabavily a rodiče měli více času sami na sebe, jsou jim podsouvány hračky. Dříve plyšáci, dnes tablety.

Na straně druhé se rodiče maximálně věnují svým dětem s vizí, že je zvládnou nasměrovat za velkým životním úspěchem...

 

Co vyroste z dnešní generace digi-batolat?

Vědci mluví o digitální demenci, příznaky mají být podobné jako u pacientů a Alzheimerem.

Asijské země, kdysi nejsmělejší vizionáři digitálních technologií, nyní jako první na světě tahají za záchranou brzdu. V masovém měřítku zavádí odvykací tábory pro děti, dokonce už i pro děti předškolního věku.

Prsty, které jsou od útlého věku  zvyklé v jednom kuse mačkat tlačítka chytrých přístrojů, najednou tvarují hlínu na hrnčířském kruhu, svírají paličky od bicích nebo odrážejí míč při volejbalu. Tak to dnes vypadá na odvykacích táborech digitálních technologií na území Číny, Jižní Koreje a nejnověji i Japonska.

Nepípne tam jediná esemeska, nezazvoní telefon, v dosahu není jediný počítač či tablet. Nejčastějšími „táborníky s IT obscesí“ - diagnostikovanými závisláky  na digitálních technologiích - jsou tady děti, včetně předškoláků.

Pozorují ptáky, sportují, něco vyrábějí. A učí se zažívat pocity štěstí i jinak než při virtuální hře, přičemž ta největší novinka je prostá, mluví spolu tváří v tvář!!!

Uplynulá dekáda přinesla v Asii několik případů, kdy on-line hráči zemřeli vyčerpáním přímo u monitoru. Podle předpovědí pediatrů,  adiktologů a neurologů vyrostou z některých dnešních prvňáků ve vyspělých zemích světa digi-zombie.

Dnešní generace se obrazně řečeno rodí s tabletem v ruce a šermuje s ním místo chrastítka.

Vědci shromažďují důkazy, že přílišná digitalizace předškolákům škodí.

Jejich mozky jsou údajně přeformátované do nové podoby,

horší se jim paměť,

schopnost koncentrace

i analytického uvažování.

A také sociální chování.

 

Pro naši generaci bylo trestem nejít ven, pro tu dnešní je naopak trest jít ven. Raději si s kamarády povídají přes chat.

V USA už se dnes běžně prodávají klávesnice a počítačové hry navržené pro děti od devíti měsíců věku.

Ještě před deseti lety nad šikovností počítačových dětí mnozí obdivně mručeli. V poslední době ale vědci, psychologové a kantoři varují:

Děti jsou čím dál více odtržené od reality, v pozdějším věku u nich vznikají úzkosti a poruchy spánku, nadváha a celková otupělost.

Německý neurolog Manfred Spitzer ve své knize Digitální demence tvrdí, že

„Digitální média nás vedou k bezstarostnosti vůči vědomostem, protože si dnes můžeme všechny informace vyhledat na síti.

Tím se dlouhodobě vytrácí operativní databáze znalostí, kterou nutně potřebujeme k samostatné duševní práci.

Učíme se především tím, že připojujeme nové vědomosti k těm stávajícím,“

píše Spitzer.

 

Český neurolog Jan Stránský svého kolegu doplňuje:

„V raném věku hraní her zvyšuje koordinaci, reflexy, určité mozkové procesy, týkající se identifikace tvarů a barev. Ale už po šestém roku věku je rozvoj utváření důležitých mozkových spojení dramaticky narušován vázaností na digitální technologie.

Podle Stránského vede nadměrné používání počítačů k mozkovému rozkladu, podobnému jako u duševně nemocných pacientů nebo u jedinců, kteří prodělali úraz mozku. Tyto neurologické změny jsou prý z vyšetření zcela zřejmé.

„Už Albert Einstein předpověděl,

že nikoliv nemoci a války, ale technologie nás jednou zničí,“ doplňuje Stránský.

 

Učitelky ze základních škol dosvědčují, že dnešní prvňáci jsou neohrabaní, někteří prý dokonce neumí chodit po schodech, aniž by se drželi zábradlí, případně prý postupují vzhůru jen jednou nohou napřed.

Vědecké studie potvrzují, že přepínání pozornosti, které dnes provokuje internet, snižuje inteligenční potenciál až o deset bodů!

Po požití marihuany přitom pokles činí jen čtyři body!

A jaké je z toho všeho zní poučení?

Starším lidem vždy připadalo, že svět se žene do záhuby a co nevidět vše zkolabuje. Mnozí mladí muži, kteří po několik let propadli počítačovým hrám, si nakonec našli partnerky a založili rodiny. Podle odborníků dnes záleží jen na rodičích, zda svým dětem dokážou připravit nějaký program a nedopustí, aby si jejich děti vyklikaly mozek z hlavy…

…………………………………………………………………………………

V této souvislosti si vzpomínám na televizní pořad u kterého jsme pochopil, že dnešní odborníci jsou servilní k postupující degenerací naší populace. Při dotazu maminky tři a půl letého děvčete k její neschopnosti vyjít koordinovaně do schodů bylo konstatováno, že není důvod k nějaké panice a pokud to nezvládne teď, zvládne to o půl roku později.

Tehdy mi toto tvrzení připadalo ve světle dětí vychovávaných Kamevédou jako něco absurdního a neuvěřitelného. Jak vidno, postoupili jsme v degeneraci během krátké doby mnohem dál. Dnes už si se schody neporadí ani některé děti školou povinné.  

Možná jednou dospějeme do stavu, kdy k policii budou přijímat pouze fyzicky „mimořádně vyspělé uchazeče,“ kteří svoji způsobilost budou muset prokázat v testu, kterým projde jen málokdo. Budou muset bez držení zábradlí vyjít minimálně deset schodů…?!?

Teď to zlehčuju, ale sám jsem překvapený rychlostí postupující degenerace. Pomyslné nůžky rozdílu mezi výchovou ve světě Kamevédy a běžné populace se zřejmě v dalších letech začnou ještě rychleji rozevírat. Bude zajímavé sledovat, jak tento souboj dvou protikladných světů a filozofií bude probíhat.

A hned mohu dodat, že největší část populace se bude pohybovat někde uprostřed mezi těmito dvěma extrémy.

Na jedné straně odolné, zdravé a silné děti běhající  a smějící se na rozkvetlých loukách, na druhé straně bledí a neduživí dementní jedinci neschopní samostatného pohybu a života mimo pohodlné křeslo u počítače…